Squaty a jejich revoluční tendence

"... Žijeme v zajetí systému, jenž nás každodenně drtí jako rozjetý stroj. A my se snažíme být zrnky písku v naději, že se ten stroj jednou zadře," říkají v knize s názvem Squaty a jejich revoluční tendence obyvatelé vily Milada.
Obsazování prázdných domů (squatting) se odpradávna odehrává všude na světě, ale ve své specifické podobě, včetně nové formy protestu, se dostalo do Čech až po roce 1989. Bývá spojováno s řadou problémů jak pro samotné squattery, tak pro městská zastupitelstva, policii i soudy. Autor nabízí pohled na domácí, českou scénu, okrajově srovnává další subkultury a squaty v okolních státech.
Přesah do politologie je tu logický- squatting je spojován s anarchismem a extremismem, společným znakem je vymezení vůči univerzalitě vlastnického práva, na němž je založen kapitalismus. Kniha vypovídá cosi o stavu naší demokracie, o síle a soudržnosti porevolučních subkultur, o zavedených levicových schématech, o vzdoru a ideálu té části mlédeže, která se chce vymezit vůči společnosti. Autenticitu textu dodávají nejen rozhovory s anarchisty, ale také bohatý obrazový materiál, dokumentující zlatý věk českého squattingu.
Kniha v takovémto rozsahu, navíc s poutavým výkladem dosud nezkoumaného fenoménu v historii českých subkultur ještě nevyšla. Spojením sociologicko- politologického textu s autentickými výpověďmi a bohatým doprovodným materiálem (fotografie, korespondence, manifesty atd.) se dostává čtenáři do rukou žánr, jenž slučuje odborný text s reportérskými zkušenostmi autora a vytváří tak formu, která jistě uspokojí široké spektrum čtenářů.